**************************************************************************
*************************************************************************
Fotografie je báječný způsob pro komunikaci a je to skutečně univerzální jazyk.”.
- Bill Frakes
**************************************************************************
Za případné komentáře, postřehy, názory a nápady všem děkuji!
http://ondrejcipera.cz/ bannditos@seznam.cz
****************************************************************************
Stránka na facebooku: https://www.facebook.com/photobannditos
více 

Pexeso pro děti
na prázdniny

Za pár korun spoustu legrace
a ještě dětem cvičíte paměť.
Kód: NaPrazdniny

199 s kódem
Maroko je ráj surfařů! Proto tahle výprava do Maroka vedla přičuchnout si a vyzkoušet surfování. Vybrali jsme dlouhou pláž u malé rybářské vesničky Taghazout. Pro začátek ideální místo, vlny se zde lámou o písečné dno, takže nehrozí úraz o skály atd. Moře v půlce listopadu není moc teplé, tak spolu s prkny půjčujem i neoprény a hurá na věc...
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • listopad 2018
  • 198 zobrazení
  • 1
  • 88
Během pár dnů objeté půjčenou Toyotou Raw 4 celé západní fjordy. Noční koupání pod hvězdnou oblou v termálním pramenu. Úžasná krajina, vysoké krásné vodopády, prostě bomba a rozhodně ne naposledy.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • říjen 2018
  • 83 zobrazení
  • 2
  • 44
Objevily se levné letenky z Bratislavy do Skopje a tak sem neváhal a zakoupil je za krásných 30 E na hlavu. Tím se roztočil velký kolotoč plánování, čtení cestopisů, studování místní veřejné dopravy a vším spojené s naší návštěvou Makedonie. Odlet byl v pozdějších večerních hodinách a měl 40 min spoždění a tak jsme si čekání ukrátili ve společnosti lahodného 12ti letého rumu, který nás provázel i na palubě letadla. Na první noc jsem rezervoval byt v centru do kterého nás mělo odvést předem domluvené auto. Bohužel auto se polámalo, proto jsme jeli taxíkem. Ten nás vyložil před hotelem dost podobného jména jako naše ubytování. Po dlouhém bloudění jsme konečně dorazili kolem druhé hodiny ranní na ubykaci. Ještě jsme chvílu poseděli, probrali plány na další dny a šli jsme spát.
Další den jsme vyrazili na nezbytné nákupy potravin a hlavně sehnat plynovou šroubovací bombu. Tu jsme bohužel nesehnali a tak se zakoupila napichovací včetně vařiče. Měli ji na benzínce u autobusového nádraží, které je celé zastřešené mostem kde jezdí vlak a je rozdělené na dvě části. První část je pro městskou hromadnou dopravu, druhá je pro meziměsto. My popojeli do města Tetovo a tam jsme hned na nádraží přeskočili do taxíku, který nás vyvezl do horské vesničky Popova Šapka. Taxikář v příkře stoupajících serpentinách řezal zatáčky až pískaly pneumatiky. Jen se smál a povídal, že se nemusíme bát, že řídí líp jak Schumacher. Ve vesničce se nachází oblíbené lyžařské středisko, které ale přes léto nefunguje a tak jsme dál už museli po svých. Hned po příjezdu nás přivítalo pár místních psů a začli jsme fantazírovat kolik jich asi bude v horách. Vydali jsme se na cestu s plnou polní na zádech. Došli jsme k hornímu výstupu z lanovky a při pohledu na zataženou oblohu, místy až černou přes nejvyšší vrcholky, jsme shodnotili, že bude lepší dnes zakempit zde. Povečeřeli jsme a kochali se stále mizejícími a znovu se objevujícími výhledy a pohledy na vrcholky hor. Místo večerníčku se vysílal krásně zabarvený, téměř až zlatý západ slunce.
Ráno nás probudila naprosto vymetená obloha a úžasný východ slunce. Pomalu jsme pobalili stany a vyrazili vstříc kopcům. Čekal nás výstup na druhou nejvyšší horu Makedonie a to na Titov vrv vysokou 2747 m n.m. Na vrchol a zpět na původní trasu vede pouze jedna cesta a tak jsme se rozhodli, že nahoru vyskáčeme nalehko. U odbočky na tento vrchol jsme schovali batohy a pro jistotu je překryli pláštěnkou. Po chvíly stoupání narážíme na potůček a konstatujem, že si zde při cestě zpět musíme doplnit čutory. Kolem potůčku je dost sněhových polí a v jejich blízkosti krásné žluté květy. Potkáváme stádo ovcí, pár psů a pastevce. Snažíme se prohodit pár slov, ale on nám nerozumí a my jemu taky ne, jen že na vrchol je to ještě cca 2 hodiny. Konečně se před námi objevuje věž, která je volně přístupná. V přízemí je uložen stavební materiál a do patra vede žebřík a když po něm vyšplháte spatříte čistou dřevěnou podlahu a nic víc. Ideální místo pro bivak v nepříznivém počasí. Mraky se honily a převalovaly čím dál tím víc a tak jsme na vrcholu moc času nestrávili. Vracíme se zpět a batohy jsou netknuté na svých místech, nahodíme je na záda a pokračujem dál. Kolem páté hodiny nás zasahuje slejvák. Rychle stavíme stany a zalezem dovnitř. Znaveni výstupem usínáme a budíme se o pár hodin později, to už je po dešti a pomalu padá tma.
Ráno opět vymetená obloha a svítí sluníčko. Všude krátká travička až jedovatě zelená, nádherný pohled. Pomalu začínáme klesat a pod náma vidíme stáda ovcí. My jdeme po cestě, ony tak nějak přímo do kopce. Po chvíly se míjíme a bača si to hrne k nám. Začne nám vykládat veselé historky, mně placá přátelsky po zádech a láká nás k sobě na farmu. Rozpačitě jdeme s ním a on stále něco vykladá, makedonsky. Jája se se ho ptá jestli má kafe a ženu doma. On že kafe má, ale žena že je slabá, po horách s ovcema nechodí a že je v údolí ve městě. Po chvíly chůze spatříme jeho bydlení, otvírá branku před kterou je spousta velkých kostí a za brankou spousta psů. Říká, že na celý stádo má asi 30 psů a 10 pastevců. Na statku jsou pouze berani a štěňátka, který hned začne Lucka ňuhňat. Bača poklidí ve světničce, usadí nás do gauču a položí před nás mísu s hromadou ovčího sýru, je výborný, k tomu čerstvý chleba. Smaží vajíčka a pak nám uvaří kafe v konvičce na kamnách, luxus a pomale mu líbáme ruce. Zjišťujeme, že česko makedonsky se dá celkem pokecat. Po návštěvě nás vyprovází a ukazuje cestu kudy máme jít zkratkou dál. Rozhodujeme se, že nepůjdem celou původní naplánovanou trasu po horách a sejdeme do nejbližšího města odkud se přepravíme k jezeru Ohrid. Už se pomale blíží čas pokukovat po místě pro postavení stanů. Máme téměř vybráno, ale nakonec ještě chvílu půjdeme. Naražíme na ideální místo pro kemping, kde je tekoucí voda, altánek s posezením a ohniště. Již dál neváháme a stavíme stany, ihned na to skáčeme pod tekoucí vodu a provadíme očistu celého těla. Chvíly před setměním prochází stádo krav s pastevcem a psem. Povídáme si a říká, že půjde ráno opět do kopců na pastvu. Během hovoru projíždí policejní jeep, zastavuje, posádka si nás prohlíží a jedou dál. Po setmění zapalujem oheň, probíráme další plány a jdeme spát.
Ráno využijeme altánku s posezením ke snídani. Po večerním úniku plynu z bomby chce Jája již vypotřebovat všechen zbývající plyn a vaří těstoviny, rýži, čaj, kafe, prostě převaří vodu z půlky ledovce. Po snídani projíždí jeep tentokrát s jinou policejní hlídkou a kontrolují naše doklady, zapíši si nás a obhlíží místo kempování, vypadají, že něco hledají. Popřejí nám pěkný den a my vycházíme cestou dolů, sklesat až do nejbližšího městečka. Odtud se chceme dostat do většího města Gostivar, kde už by měl jet autobus k jezeru. Zkouším stopovat a hned nám zastavuje prázdný devítimístný tranzit. Nadšeně nahážeme batohy do kufru a posedáme si. Po chvíly nabírá další stopující, místní, dochází nám, že se jedná o jakousi formu místní hromadné dopravy. Za okamžik je tranzit plný a už dalším stopujícím nezastavuje. Vyloží nás v centru Gostivaru. Ptáme se na autobusové nádraží a dozvídáme se, že je asi 300 m od nás. Sedáme do nejbližší hospůdky a dáváme si vychlazený radler. Procházíme ulicí k autobusovému nádraží, kde nás paní za přepážkou moc nepotěšila. Dnes už nic nejede, nejbližší bus jede po sedmé ráno. Prozkoumáváme booking a vyskakuje na nás pouze jedno ubytování a to v 4* hotelu. Cena vychází něco málo nad 400,- Kč na osobu, dlouho neotálíme a provádíme rezervaci. O pět minut později už sedíme na recepci hotelu a čekáme jak se nám pokoj připraví. Hned si dáváme vytouženou sprchu a všichni jsme blahem bez sebe. Vydáváme se na procházku městem a dáváme si hambáče s hranolkama, ten i s pitím vychází na pouhých 50,- Kč. Nakoupíme drinky na večírek a vracíme se do našeho hotelu. Na střeše má terasu s výhledem a číšníci začínají chystat stoly na večeře. Po druhém pivu už je téměř plně obsazeno, většina žen je v zahalených róbách a my se odebíráme pokračovat v tlachání do soukromí pokoje. Z okna máme výhled na blízkou mešitu, která se po setmění rozsvítí zeleně a při halekání modliteb na nás působí jak přistávající UFO.
Ráno při vracení klíčů od pokoje nás překvapila paní recepční. Všem nám nachystala balíček s džusem a dvouma sendvičema. Autobus jel tři hodiny a tak balíček přišel velice vhod. Z nádraží jsme se vydali nejkratší cestou k jezeru. Zastavili jsme se jen v Irské hospodě a dali si kávičku. Já si dal cappuccino a holky latté, mně donesla číšnice kávičku nahoře s čepicou šlehačky politou čokoládou. Lucce při odchodu na záchod spadl mobil a rozbila si kus displeje. U jezera jsme vybrali skautský kemp, který měl z těch bližších nejlepší hodnocení. Původní plán byl, že k němu dojdem pěšky, byl vzdálen asi 5 km od přístavu. V přístavu nás začali popotahovat a přemlouvat, ať si najmem jejich lodě a že nás odvezou. Nakonec jsme neodolali postaršímu pánovi se slaměným kloboukem, který narozdíl od ostatních chtěl jen 2 E za osobu. Na loďce nám nabízel cigarety a spokojeně se usmíval. Bylo vidět, že je rád když může vyrazit na vodu. Prošli jsme od vody celým kempem až na recepci, aby nás odvedl zas zpět k vodě a ukázal nám kde si můžem postavit stany. Poté jsme se vydali objevovat krásy přilehlého okolí. Už z vody nás lákal hrad tyčící se nad pobřeží. Z hradeb byly parádní výhledy. Hned pod hradem hospůdka kde jsme se osvěžili každý podle chuti. Koupil jsem si tričko s motivem Makedonie. Další kroky vedly ke dvoum téměř totožným kostelům. Jeden z nich byl postaven na útesu trčícího z jezera. Cestou na jídlo se děvčata zastavily v krámku s ručně vyráběnýma cetkama a byžu, něco nakoupily. Sedáme na zahrádku, zvedá se dost vítr a to nevěští nic dobrého. Přesedáme si dovnitř a obsluha balí slunečníky a poklízí stolky. Po obědovečeři nakoupíme víno a občerstvení navečer v místním supermarketu a bereme si taxíka zpět do kempu, Jája chvíly smlouvá o ceně, ale pan řidič se nenechá obměkčit. Večer popíjíme vínko a kocháme se pohledem na jezero.
Dlouho spíme a dospáváme deficit z předešlých dní, kdy jsme vstávali brzy. Dneska se bude lenošit a koupat v jezeře. Můj tip na teplotu vody je 23°C. Když už nás poflakování nebaví vyrážíme poznávat další památky. Vylosován byl amfiteátr dodnes sloužící k různým představením. Jakmile k němu dojdem přehnala se krátká průtrž mračen, naštěstí je podium zastřešeno a mohli jsme zde přečkat. Pokračujem prohlídkou dalších částí města, prohlídkou suvenýrů a procházku zakončujeme drinkama na náměstí blízko přístaviště. Vybíráme restauraci, ale jelikož začíná opět kapat zabíháme do nejbližší. Je v ní skoro plno, asi zde budou dobře vařit říkáme si. O hodinku později se nám odhad potvrdil. Přístav se s námi loučí převelikou duhou.
Ráno balíme stany a voláme taxík, aby nás odvezl na nádraží. Čeká nás tříhodinová cesta busem zpět do hlavního města Makedonie do Skopje. Tam necháváme velké batohy v úschovně a vyrážíme na prohlídku města. Obdivujem stavby a spoustu soch...večer odlétáme domů.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červen 2018
  • 313 zobrazení
  • 1
  • 33
...tak za vodou v rákosí...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 4.6.2018
  • 5 145 zobrazení
  • 10
  • 22
Prodloužený víkend v oblíbeném lyžařském středisku v Nízkých Tatrách, v Jasná-Chopok...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • únor 2018
  • 66 zobrazení
  • 1
  • 11
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 2.8.2017
  • 1 757 zobrazení
  • 3
  • 77
Vilémek a jeho bez pár dní první rok života aneb kdo si hraje, nezlobí.
Kategorie: dětidomazábava
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 29.6.2017
  • 78 zobrazení
  • 1
  • 22
Víkend na chatě u Střibského mlýna. Střílelo se ze vzduchovek, grilovalo masíčko a večer se rozdělala pořádná fatra. Neděle byla ve znamení velkých veder, tak jsme se přemístili k nám domů na bazén a užívali si v poklidu slunce a vodu.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 24.6.2017
  • 62 zobrazení
  • 1
  • 66
Krásné Tatry nám připravili ne moc ideální podmínky pro výstup na nejvyšší chatu ve Vysokých Tatrách a to na chatu pod Rysmi. Výstup nám zpříjemňovalo pár kapek téměř už letního deštíku. Místa na chatě jsem rezervoval a tak nebyl problém, aby nás chatár uložil do postýlek. Večeři jsme zaslouženě spláchli pár panákama nahoru vynesené domací slivovičky. Ráno nás překvapila vrstva čerstvě napadeného sněhu. Proto jsme bohužel ani nedosáhli vrcholu Rysy. Po snídani se nikdo nechtěl odvážit vyjít jako první a prošlápnout cestu ostatním ubytovaným. Naše skupina se toho ujala a šli jsme jako první. Čím níže jsme byli, tím víc se sníh měnil v déšť. Kvůli počasí jsme původní okruh zkrátili a jeli jsme do Bešeňové, kde jsem našel penzion. Na chlapeckém pokoji proběhl večer mejdan. Ráno jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla prohřát kosti do termálního koupaliště, kde nejteplejší bazén měl 39°C. Druhá skupina šla do jeskyně a na zříceninu Liptovský hrádek.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červen 2017
  • 86 zobrazení
  • 1
  • 22
Nedělní výlet vlakem do Kuřimi a odtud pěšky kolem golfového hřiště Kaskáda u Jinačovic přes Rozdrojovice na přehradu...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • květen 2017
  • 46 zobrazení
  • 1
  • 22
Sobotní sluníčkové poježdění na Červenohorském sedle. Na to jaké bylo parádní počasí, tak bylo lidí dost poskromnu...
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 28.1.2017
  • 67 zobrazení
  • 1
  • 1010
*** 12 years of Pohon crew ***
Hlavní headliner, který přijal pozvání až z dalekého Londýna, byl další z řad drumnbassových legend - Tantrum Desire, v zastoupení jednoho z jejich členů Jaye Faleye.
Jako druhý headliner se historicky poprvé v České republice představilo rakouské duo Dossa & Locuzzed. Duo si okamžitě získalo místo v dnb scéně svým specifickým stylem produkce a je podporováno jmény jako Sub Focus nebo Culture Shock, což vedlo k rychlému upsání labelu Viper Recordings v dubnu 2016.
Na narozeninách samozřejmě nemohl chybět ani oslavenec a tak se vám o zábavu postarala celá široká řada Pohon týmu... Kompletní fotoreport zde: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1097522367025633.1073741970.463706623740547&type=3
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 21.1.2017
  • 29 zobrazení
  • 1
  • 11
„Sláva se podobá kruhu na vodě, který se nepřestává šířit, až se samým šířením dočista ztratí.“ William Shakespeare ... (Kapal nám doma kohoutek, tak jsem napustil dřez a nechal ho ještě chvílu kapat aneb první pokus o focení kapající vody.)
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 9.11.2016
  • 68 zobrazení
  • 4
  • 1616
Mohl bych toho o téhle party napsat spousty, ale myslím, že není třeba zdlouhavých komentářů. Jména těchto dnb kalibrů Sonu nadmíru sluší a doufám, že to byla průkopnická akce a podobných bude jen přibývat. Zvuk byl chvályhodný místy až dechberoucí stejně jako světelná show a vizualizace. Palec nahoru Bassinfection crew, velké díky všem zúčastněným za tehle večírek plný nečekaných překvapení a samozřejmě djs za skvělý hudební zážitek! ... Kompletní fotoreport zde: https://www.facebook.com/photobannditos/photos/?tab=album&album_id=990432447734626
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 24.9.2016
  • 439 zobrazení
  • 2
  • 44
Víkendové toulání po Vysočině okolo Vírské přehrady a rozhledny Karasín. Další den špacír ze Štěpánovic do Borače přes Veselskou ladu...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • říjen 2016
  • 65 zobrazení
  • 1
  • 22
Výlet busem ze Staré osady do Ochozu. Odtud jsme šli údolím Říčky po modré turistické značce do Líšně do Mariánského údolí s malou zacházkou do jeskyně Pekárna. Celá trasa měla cca 10,5 km dle měření na https://mapy.cz/s/1aFGu
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.10.2016
  • 38 zobrazení
  • 0
  • 11
Prodloužený víkend u slovenských bratrů ve Vysokých Tatrách. Ve čtvrtek po práci jsme vyrazili do Tatranské Lomnice do kempu Tatranec, kde jsme přespali a další den nechali auta i stany. Ráno jsme si udělali cca 2 km procházku z kempu na vlak, kterým jsme popojeli do Starého Smokovca. Odtud již začala ochutnávka stoupaní po zelené turistické značce na Hrebienok, tam jsme posnídali pivečko a vypravili se dál. Pokračovali jsme kolem vodopádů studeného potoka přes Rainerovu chatu dále po modré turistické značce až na Zbojnickou chatu. Tam jsme popili, zazpívali si a vyspali se. Ráno jsem si přivstal na východ slunce, který nebyl zas až tak výrazný jak jsem očekával, posnídali a vyrazili jsme přes sedlo Prielom, kolem Zamrznutého plesa na vrchol Východné Vysoké, kde nás bohužel čekala neočekávaná sněhová vánice. Udělali jsme si vrcholovou společnou fotku na které není nic vidět a začli klesat přes Dlhé pleso, Velický vodopád na Sliezský dom, kde jsme si dali pivečko a oběd. Poté jsme se již jen odkutáleli po žluté turistické značce na start výpravy do Starého Smokovca, popojeli vlakem do Tatranské Lomnice a dopotáceli se strhaní do kempu... sprcha, večeře, dvě pifka a spááát. Cestu domů jsme si spestřili zástavkou na Buchlovském hradě...
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červen 2016
  • 200 zobrazení
  • 2
  • 33
V pátek po práci jsme vyrazili směr Slovensko na Malou Fatru. Zhruba v 9h jsme se ubytovali v kempu Belá, dali jsme dvě pifka a šli spát. Ráno jsme brzo vstávali, popojeli autem o dvě vesnice dál, kde jsme nechali zaparkované auto a vyrazili jsme na tůru. Trasa byla 15,1 km dlouhá s převýšením 1607 metrů a my jsme to celý šli i s přestávkama 9 hodin. Mimochodem kdyby někoho zajímala přesná trasa a výškový profil tak zde. :)https://mapy.cz/s/12ru6 Po náročné tůře jsme zavítali do stylové koliby a dali si většinou typické slovenské jídlo, halušky. Do kempu jsme se vrátili za tmy, dali vytouženou spršku a odměnili jsme se pár pifkama. V neděli jsme zavítali na rozhlednu Terchovské srdce, kde byl ve filmu o Jánošíkovi tento slovenský Robin Hood oběšen. Při zpáteční cestě domů jsme se zastavili v motorestu na Samotě, kde bohužel bylo plno, tak jsme se jen koukli na místní divokou zvěř a pokračovali dál. Oběd jsme si dali až v zámecké restauraci ve Slavkově. Odtud už to bylo domů co by kamínkem dohodil...
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • září 2016
  • 139 zobrazení
  • 1
  • 33
Cestou na chatu jsme si udělali dvě zastávky s procházkou na rozhledny. První v Žernovníku je poměrně nová a hned u ní se nachází poklad, který je ale zamčený zámkem s číselným kódem. Ten musí člověk vyluštit tak, že na přilehlé betonové stavbě z čísla nad vchodem vynechá nejmenší číslo. Druhá rozhledna se tyčí nad vesnicí Kozárov. Je u ní i příjemné občerstvení. Bohužel nahoře v rozhledně je sršní hnízdo a tak sme se moc dlouho nekochali výhledem do krajiny.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 18.10.2014
  • 166 zobrazení
  • 0
  • 11
Podzimní procházka na zřiceninu Zubštejn, která se tyčí nad vesničkou Pivonice. Bohužel jsme chytli pěknou mlhu a tak výhled do podhradí byl dosti omezený a viditelnost téměř nulová. Ze Zubštejnu jsme pokračovali na blízkou zříceninu Pyšolec. Povedlo se nám přejít odbočku a tak jsme docupkali až do Víru a hrad v údolí marně hledali. Museli jsme se vrátit, druhý pokus už byl úspěšnější. Druhý den už bylo počasí znatelně hezčí. Vyrazili jsme vlakem do Nedvědic odkud jsme šli po toku řeky zpět do Doubravníku a do Maňové.
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 28.10.2014
  • 156 zobrazení
  • 3
  • 1515
Letní poflakování u moře hned ze začátku prázdnin. Dvou červencových svátků využil snad každý čech a podle toho vypadaly silnice a dálnice první prázdninový páteční večer. Dojeli jsme po poledni na Pelješac, odkud jsme z veničky Prapratno přepluli trajektem na nejjižnější ostrov Chorvatsko a to Mljet. Ubytování jsme sehnali ve vesničce Pomena u češky, hned u cestičky vedoucí k jezerům do národního parku. Docela mě překvapilo, že tu všichni mluvili anglicky a byla tu spousta angličanů. Jezera jsme obešli celý dokola, je to procházka po rovince cca 10 km. Moře a jezera spojuje uzký průplav s mostem, kde je silný proud a člověk si jím může nechat unášet. Z mostu se dá skákat. Jedno ráno jsme se vyplazili na Velky Gradac, odkud byl na jezera krásný výhled. Návštivili jsme ostrůvek na Velkém jezeře, kde je kostel a restaurace. Jednu noc jsme přespali v kempu a ten den navštívili Odyseovu jeskyni, kde se dá parádně skákat ze skal z různých výšek. Poslední dopoledne jsme strávili na písečné pláži ve vesničce Saplunara. Po odplutí trajektem z ostrova Mljet jsme jeli do předem domluveného ubytka ve vesničce Brist, kde jsme strávili dalších pět nocí a přes den měli pohodičku u vody a relax s drinkem. Večer jsme si užívali až kýčovitých západů slunce nejen na balkóně...
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červenec 2016
  • 752 zobrazení
  • 1
  • 33
Týdenní dovolenka u slovenských bratrou v Nízkých Tatrách. První den jsme dojeli k hotelu Srdiečko odkud jsme se nechali vyvézt lanovkou na vrchol Chopok. Ani nepříznivé počasí nás neodradilo a pokračovali jsme hřebenovkou na nejvyšší vrchol Nízkých Tater na Ďumbier. Odtud jsme zklesali na horskou chatu generála Štefanika, kde jsme měli rezervované ubytování. Vzhledem k špatné předpovědi počasí na další dva dny jsme museli změnit plány. Jeli jsme se na dvě noci ubytovat k termálnímu kúpalisku v Bešeňové, tam jsme sehnali ubytování během pár minut a pár kroků od koupaliště. V teplích termálních lázních jsme se prohřívali celý další den. V uterý jsme si udělali výšlap na zříceninu Liptovského hradu. Později odpoledne jsme se přemístili na Liptovskou Maru, kde jsme se seznámili s Ondrovým kolegou Mariánem a poté si postavili stany u břehu. Během následujících dnů nás vzal na jeho plachetnici, půjčil nám kajaky a ukázal skokanskou věž. Jeden den jsme zavítali do aquaparku Tatralandie, kde jsem vyhrál v holubičce poukaz na létání v Huricane factory, bylo to úžasný...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • léto 2016
  • 317 zobrazení
  • 1
  • 22
Víkend na chajdě u Stříbského mlýna u Ivančic, páteční poklidná pánská jízda, sobotní válení v bazénku a celodenní si posílání "lodičky" s vínem. Nedělní procházka na rozhlednu Réna a oběd v restauraci CHACHA v Ivančicích...pohoda, klídek, bubáček.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen 2016
  • 162 zobrazení
  • 0
  • 11
Výjezd autem na vyhlídku Eira do Serrado odkud je téměř letecký pohled na obec Curral das Freiras (= salaš jeptišek). Údolí bylo od roku 1462 ve vlastnictví ženského kláštera Santa Clara z Funchalu. Jeptišky se sem ukryly před francouzskými piráty při jejich nájezdu na Funchal až roku 1566. Po příjezdu nás přivítal ukrutný déšť, který jsme přečkali ve stejnojmenném hotelu jak vyhlídka. Po cca čtvrt hodinovém lijáku jsme vyrazili na vyhlídku, pohledy byly úchvátné, jen jejich užívání na 100% nám znepříjemňovalo mokré oblečení. Při přejezdu na levádu do Riberio Bonito jsme zapnuli v autě topení naplno a oblečení se nám podařilo vysušit. Cesta kolem levády byla odpočinková, téměř po rovině a kolem ní byla vysekaná tráva. Cesta je spestřená vodopádem pod kterým musí člověk proběhnout. Stezka končí v místě zvaném Riberio Bonito, kde je pěkný splav. Zpět se musí jít stejnou cestou, která je dlouhá cca 5 km jedním směrem...
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 10.5.2016
  • 78 zobrazení
  • 1
  • 1010

Nebyla nalezena žádná alba.

**************************************************************************
*************************************************************************
Fotografie je báječný způsob pro komunikaci a je to skutečně univerzální jazyk.”.
- Bill Frakes
**************************************************************************
Za případné komentáře, postřehy, názory a nápady všem děkuji!
http://ondrejcipera.cz/ bannditos@seznam.cz
****************************************************************************
Stránka na facebooku: https://www.facebook.com/photobannditos

Aktivní od

28. května 2009

Pohlaví

muž

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

http://ondrejcipera.cz/

Má oblíbená alba na Rajčeti

reklama